Jak se nezadařilo a jak to nakonec dobře dopadlo

Nastal podzim, a co je lepšího na podzim než dýně. A co je lepšího udělat z dýně než mýdlo. Že jde zmýdelnit prakticky všechno, jsem si už vyzkoušela na malinách. Mýdlo s malinovým pyré vypadalo takto:

Malinové mýdlo. Přidala jsem i malinová semínka pro peelingový efekt.

Na dýňové mýdlo jsem se vysloveně těšila. Doufala jsem, že bude vypadat nějak takto:

Inspirace od americké mýdlařky.

Nejprve jsem dala zmrazit vodu s cukrem (pro lepší pěnu) a solí (pro větší tvrdost). Poučení č. 1: nedávej vodu zmrazit úplně, nemusí se ti tam zcela rozpustit hydroxid. Lepší je nechat zmrazit jen část, zase se pak nemusí tak dlouho čekat na zchladnutí louhu, takže ta nízká teplota je docela žádoucí.

Do mýdlového základu jsem použila olivový olej, kokosový olej, bambucké máslo, ricinový a mandlový olej. Směs jsem rozdělila na tři části, do jedné vmíchala dýňové pyré z pečené dýně a esenciální oleje – pačuli, vanilku, hřebíček, skořici a citrón – vznikla krásná oranžová, do druhé části rozdrcené nové koření a skořici, které mýdlo zbarvily dohněda. A jelikož mi přišlo líto dělat jen jeden druh mýdla, tak jsem asi 250 ml směsi použila na levandulová mýdélka s eukalyptem. Ovšem mezitím se mi totálně zdrcla část s pyré – úplně zhrudkovatěla. Přesto jsem do silikonové formy navršila střídavě hnědou a oranžovou část a doufala, že to bude dobré. Poučení č. 2: nevymýšlej blbosti a dělej vždy jen jeden druh mýdla.

Formu jsem přikryla peřinou a čekala, co se bude dít. A že se dělo! Po nějaké době se oddělil olej – hmota v něm vysloveně plavala. Následným studiem odborné literatury jsem zjistila, že je to pravděpodobně kvůli skořici, možná i cukru. 

Poučení č. 3: vyhledej si informace předtím, než něco začneš dělat. 

Poučení č. 4: raději nepoužívej skořicový esenciální olej. 

Poučení č. 5: když pracuješ s cukrem, medem apod., nezahřívej, nech volně pracovat na vzduchu.

Hmota se mi zdála nepoužitelná, tak jsem si alespoň vyzkoušela rebatch – to je předělávka právě nepodařeného mýdla. Hned druhý den jsem mýdlo vyndala z formy, nakrájela na kousíčky, rozdělila jsem barvy a dala do dvou hrnců, do kterých jsem přidala cca 150 ml kozího kefíru. 

Obě várky jsem zahřívala na nízkém plameni, a jelikož bylo mýdlo čerstvé, hned se rozpustilo a vznikla hmota podobná vláčnému těstu. Myslela jsem, že se zničí všechny vůně, takže jsem ještě přidala do oranžové části pomerančový esenciální olej a do hnědé hmoty vzácnou vanilku v jojobě od Nobilisu a taky drť z ovesných vloček pro peelingový efekt. Do silikonové formy jsem pak navršila nejprve hnědou část a na ni oranžovou část.

Jelikož jsem byla hodně unavená a strašně mě nebaví uklízet po mýdlech, myslela jsem, že úklid ošulím a všechno strčím rovnou do myčky. A aby toho adrenalinu nebylo málo, co se nestalo:

Poučení č. 6: nešul to! Jakkoli jsi unavená, než dáš hrnce od mýdla do myčky, umyj je pod tekoucí vodou. Nebo si to vyžereš a budeš půl hodiny vybírat mydlinky z myčky.

Mýdlo bylo po týdnu ještě hodně měkké, takže krájet se dalo až po třech týdnech (normálně krájím mýdlo hned druhý den). Poučení č. 7: když předěláváš hodně čerstvé mýdlo, nedávej k němu tolik tekutiny.

Krájela jsem 1. října - a měla jsem radost!

Výsledek po dvou a půl měsících? Mýdlo voní božsky. Některé složky vůně přežily i rebatch, takže je cítit skořice, vanilka a nejvíce asi pomeranč, který byl přidán až na konci akce a nebyl vystaven působení mýdlotvorného procesu, které je pro mnoho vůní devastující. Tohle mýdlo je prostě úžasné, a abych vám podala úplnou zprávu, teď jsem se s ním poprvé umyla. Krásně pění a parádně mi zvláčnilo suché ruce. A musím si k nim furt čichat. S dýňovým čatní by to byl ideální vánoční dárek. Mňam :-)